Turistické informační centrum

Šemanovický důl

Šemanovický důl je unikátní skalní oblast Kokořínska. Romantické skalní útvary a prehistoriská sídliště našich předků a historická místa jako Kostelíček, Rozbořenka, Klemperka a nebo Maštal k sobě pojí i své dávné příběhy.

Tady můžete objevit úžasné skalní soutěsky a zažít nezapomenutelné zážitky při pěší tůře, ale i z výletu na kole.

Důl spojuje několik malebných vesniček.

Šemanovice

Šemanovice leží mimo hlavní dopravní trasy, a tak se zde podařilo uchovat řadu tradičních roubených i zděných staveb.

Vesnička leží v nadmořské výšce 350 metrů nad mořem v malebné členité krajině CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Prakticky na všech stranách ji obklopují zalesněné skalnaté rokle, v jejichž pískovcových stěnách byly hloubeny prostory nejrůznějšího účelu.

První trvalá sídliště se v lokalitě objevovala v 11.-12. století v místech, kde to dovolil kamenný základ tak zvaných Polomených hor. První písemná zmínka o Šemanovicích je z roku 1444.
Až do roku 1587 byla ves příslušenstvím hradu Kokořín, pak se stala součástí panství Bosyně. Počátkem 15. století došlo v důsledku pandemií moru a také husitských válek k všeobecnému úpadku oblasti. Podmínky byly odlišné ves od vsi. Šemanovice a další vsi koupila roku 1623 jako konfiskát Polyxena z Lobkovic a připojila je k panství Liblice. V té době bylo v Šemanovicích devět usedlostí. Doba třicetileté války Kokořínsko drasticky vylidnila. Řada osad zanikla navždy. Nová kolonizace přivedla do této oblasti obyvatele z Liberecka a Saska. V architektuře se s postupující pobělohorskou rekatolizací prosadil u většiny církevních a šlechtických staveb barokní sloh, na světských stavbách jsou patrné spíše projevy klasicistního slohu (19. stol.).

Specialitou této oblasti jsou obydlí budovaná v návaznosti na skalní útvary. Ohlédneme-li se do historie, byla v lese u Šemanovic velká jeskyně zvaná Hradkov, která byla za husitských válek skrýší pronásledovaných katolíků. Skalní byt čp. 23 v lokalitě Na Skalách sloužil ve dvou předchozích staletích jako ubytování pro chudé a nemocné. Byl například též dějištěm filmu Kytice. V jeskynních dolu se ukrýval i známý loupežník Klempera.

V pískovci vyhloubené obytné i technické prostory slouží některým majitelům dodnes.

Šemanovice, v nichž byla výrazná převaha českého obyvatelstva, nepostihl odsun Němců po 2. světové válce jako většinu okolních obcí. Na stavu památkového fondu v dalších desetiletích se však podepsal nedostatek prostředků a často i nezájem o údržbu chalup. Ve vsi, kde v polovině minulého století žilo více než 200 lidí, je dnes jen 48 trvalých obyvatel. Mnohá stavení koupili lidé z měst jako rekreační a dali je postupně do pořádku. Nyní už často slouží i jako trvalá obydlí jejich majitelů.
Chválu za citlivou péčí zaslouží mnozí, bezpochyby i majitel usedlost čp. 5. stojící na severozápadní hranici trojúhelníkové návsi. Po zániku starého roubeného domu na jeho místo přenesl a obnovil patrovou roubenou chalupu s podsíní z Vince na Mladoboleslavsku, jejíž zachování bylo na původním místě ohroženo. Koncem minulého století uzavřela areál, v němž je též patrové hospodářské stavení a roubená sýpka, nová zděná brána inspirovaná klasicistními bránami z oblasti kolem Mšena.
Památkovou ochranu získaly kromě této usedlosti také domy čp. 33, sýpka a chlévy u čp. 37, skalní obydlí čp. 31 a od roku 2002 také usedlost čp. 4. Kulturní památkou je též chalupa s robustním zděným přízemím a deštěným patrem v úzké ulici kopírující jižní hranici vesnice. Katastrem však patří domy v tomto skalnatém kaňonu k Březince.

Aplikace vznikla v rámci projektu, který byl podporovaný Krajským úřadem Středočeského kraje.